Na podzim roku 2008 jsem náhodně našel ve sborníku referátů z konferencí prof. Hecka (Organisations and Strategies in Astronomy 5) příspěvek dr. Cramera, který se jmenoval „Ludek Pesek’s Role as Space Artist“. A nestačil jsem se divit, nejen, že mi došlo, že v roce 2009 bude mít dvojí výročí, ale především jsem objevil jeho vazbu na Ostravu a okolí. Ihned mě napadlo, že uděláme výstavu reprodukcí jeho prací a oslovil jsem správce jeho švýcarských webových stránek. Pan Arthur Woods odpověděl obratem a sdělil mi, že získá svolení od paní Peškové. Zároveň mi oznámil, že paní Božena Pešková se po manželově smrti vrátila do České republiky a žije v penzionu pro seniory v Průhonicích u Prahy. O pár dní později přišlo vyjádření, že paní Pešková nejen s výstavou souhlasí, ale je velmi potěšena našim zájmem o manželovo dílo. Získal jsem také telefonní číslo na pevnou linku do penzionu, ve kterém paní Pešková bydlela, jenže vyzvánějící telefon tam nikdo nebral. Penzion za podivných okolností zkrachoval a mé kontakty na paní Peškovou byly nepoužitelné, její další místo pobytu neznal po nějakou dobu ani pan Woods.
 

Mezitím jsem se snažil najít nějaké další příbuzné, přátele či snad dokonce žáky pana Luďka Peška. Všechny mé snahy byly marné, takže nakonec jsem se soustředil pouze na přípravy vlastní výstavy, pro kterou jsme zvolili v naší Minigalerii Mira podzimní termín s vernisáží 9. 9. 2009. Při další komunikaci s panem Arthurem Woodsem vyšlo najevo, že už zná nové místo pobytu paní Peškové, která se musela nouzově přestěhovat ke své sestře v Ďáblicích, poslal mi také aktuální číslo jejího mobilního telefonu. Hned při prvním telefonickém rozhovoru vyšlo najevo, že pan Pešek v posledních letech svého života udržoval korespondenční kontakt s panem Zbyškem Malým, ostravským umělcem, který však již také zemřel. Korespondence byla dokonce zčásti publikována. Paní Pešková rovněž potvrdila, že její manžel měl mimořádně silný celoživotní vztah k Ostravě, Beskydám a celému našemu kraji.
 

Zdravotní stav paní Peškové bohužel neumožňoval její přítomnost na vernisáži, kterou zahájil akademický malíř František Zálabský. Paní Peškovou jsme informovali nejen o průběhu vernisáže, ale také o kladných ohlasech, které má výstava u našich návštěvníků. V jednom telefonickém rozhovoru nám paní Pešková nabídla, že je ochotna podpořit finančně nějaké naše aktivity či uhradit výdaje spojené s výstavou. Svou velkorysou nabídku pak opakovala při každém telefonickém kontaktu. Někdy v té době se zrodil nápad na pořízení mobilního „Dalekohledu Luďka Peška“, který by sloužil nejen na hvězdárně, ale také by umožňoval seznamovat s krásami vesmíru – těmi, které tak fascinovaly a inspirovaly i Luďka Peška od dob jeho mládí – také školáky a studenty v jiných lokalitách našeho regionu. Díky nesmírné velkorysosti paní Boženy Peškové tak můžete číst tyto řádky.